V ghetu v Lodži, uprostřed války, přijde Mordechaj za Khonem a povídá:
„Khon, mám tu padesátiletou skotskou wisku, daj si se mnou?“
„No safra Mordechaj, to vědí že si dám, ale vysvětlej mi jedno- kde tady, v ghetu, kde musíme pít vodu pomalu z kanálů, vzali padesátiletou skotskou wisku?“
„No, byl jsem na gestapu a směnil jsem jí tam za kaviár.“
„A kde ksakru vzali ten kaviár Mordechaj? To maj na cimře jesetera nebo co?“
„Ne, byl jsem na gestapu, a směnil ho tam za šušený kalamáry.“
„Mordechaj, vědí co jsem měl dneska k obědu? Krysu, první maso po týdnu. Tak mi ksakru vysvětlej, kde tady, v ghetu, když navíc nejbližší moře je tak 500km daleko, a chobotnice v něm nejsou, vzali sušený kalamáry?“
„Vědí, letos se narodilo hodně chlapců, a já dělám i mohela. Voni to ty Němci nepoznaj.