Chlápek strčil hlavu mezi dveře holičství a zeptal se: „Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se vtipně rozhlédl po místnosti plné zákazníků řekl: „Asi tak
dvě hodiny.“
Chlápek odešel, toho dne se ale již nevrátil.
O několik dní později, stejný chlápek strčil hlavu mezi
dveře a zeptal se:
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti a řekl: „Asi tak tři hodiny.“
Chlápek opět odešel, a zase se toho dne již nevrátil.
O týden později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a
zeptal se,
„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti a řekl: „Asi tak půldruhé
hodiny.“
Chlápek odešel.
Holič se obrátil na svého kamaráda a říká mu: „Hej Bobe, mohl by jsi pro mě něco udělat? Běž za ním a
zjisti kam jde. Stále se mě ptá jak dlouho musí čekat na ostříhání,
nikdy se ale nevrátí.“
Bob se za chvíli vrátí do holičství a hystericky se
směje. Holič se jej zeptá: „Tak kam jde když odsud odejde?“
Bob se na něj podívá, srandovně si utře si slzy a povídá:
„No přeci k tobě domů“