To byly časy

Manželé se po čtyřiceti letech vydají po místech, která navštívili o svých líbánkách. Takhle večer jedou venkovskou krajinou podél farmy. Sluníčko zapadá, romantická nálada a ženská povídá:

„Miláčku, zastav a pojď ven, pojď udělat to samé co před čtyřiceti lety.“

Chlápek zastaví, oba vystoupí, on ji začne svlékat a brzy ji vášnivě opře o plot. Vypukne vášnivé milování. Když pak oba sedí v autě, on říká:

„Tedy, drahá, co se pamatuju, nikdy jsme se tak vášnivě nemilovali, ani tenkrát před lety.“

„No jo, tenkrát ten plot nebyl elektrickej!“