Policie, prosím…

Na policejní stanici zazvoní telefon. Policajt ho zvedne a ohlasí se:

„Policie, prosím…“

Ze sluchátka se ozve koktavý hlas:

„Do do dobrý de den, ppane ppolicisto, jjjá vám v v volám žže tady leleleží ch ch

chcí chcíplej kkkůň. Vvv vodvezte s si ho ppprosím, on už tttu z z začíná z z

z zapáchat…“

„A kde leží, chlape?“

„V v v… v v v…. v v v…“

„Ve Vodičkový?“

„N n ne, v v v…. v v v…“

„Prosim vás, chlape, vykoktejte si to a pak mi zavolejte“

Za hodinu opět zvoní telefon:

„Policie, prosím…“

„Do do dobrý de den, ppane ppolicisto, jjjá vám v v volám, žže tady pp pořád le

le leží ten ch ch chcíplej k k kůň, ooon už t t t tady ssstrášně pa pa

páchne a a a už popo něm lezou m m m mouchy a m m motaj s s se tu i d d

děti…“

„No a kde leží?“

„V v v… v v v…. v v v…“

„Ve Vodičkový?“

„N n ne, v v v…. v v v…“

„Sakra chlape, až si to vykoktáte, tak mi zavolejte.“

Za dvě hodiny se telefon ozve opět:

„Policie, prosím…“

„Do do dobrý de den, ppane pppolicisto, t t ten kůň už tady f f fakt hhh hrozně

sssmrdí, ppp přijeďte si ppp pro něj.“

„A kde sakra leží, už to víte?“

„V v v… v v v…. v v v…“

„Ve Vodičkový?“

„J j jo, už sssem ho tam v v vodtáh.“