Moše zašel v Tel Avivu do kina a všiml si, že muž v řadě před ním má s sebou psa. Řekl si, že pes bude asi asistenční, a doufal, že bude dobře vychovaný a nebude rušit. Film začal a po chvíli se během veselé části zdálo, že pes vydává tiché krátké štěkavé zvuky, které připomínaly smích. Když následovala smutná část, vypadalo to, že pes tichounce kvílí a tečou mu slzy. Když film skončil a rozsvítila se světla, poklepal Moše majiteli psa na rameno:
„Asi to bude znít divně, ale vypadalo to, že si váš pes ten film opravdu užil.“
Chlápek se podíval na psa a přikývl.
„Ano, je to opravdu divné, protože knihu naprosto zkritizoval.“