Ambiciózní manažer se po dlouhé době rozhodl jet na dovolenou na karibské ostrovy. Během plavby přišel hurikán a celou loď smetl do moře, jen on jediný se zachránil a ocitl se sám na opuštěném ostrově. Čtyři měsíce jedl jen kokosové ořechy, spal na pláži a žádostivě se díval na moře, zda se neobjeví nějaká loď. Jednoho dne zpozoroval, jak se po říčce blíží malý člun s nádhernou ženou.
„Kdo jsi? Jak ses sem dostala?“
„Byla jsem na té samé lodi jako ty a ztroskotala jsem na opačné části ostrova.“
„No tos měla štěstí, že se ti zachránil člun.“
„Nezachránil, ten jsem si vyrobila.“
„Prosím?“
„No, vždyť je tu všude okolo bambus a třtina…“
„Ale kde jsi vzala nářadí?!“
„Z kamenů jsem si vyrobila nástroje a použila jsem je i na stavbu chatky. A ty spíš kde?“
„Celé čtyři měsíce na pláži,“ zahanbeně přiznal manažer.
„Tak pojď ke mně na návštěvu…“
Doplaví se k její chatce a žena říká: „V prvním patře máš holicí strojek a i sprchu…“
Manažer je úplně hotový, už se na nic neptá, vyběhne do patra, kde je holicí strojek z nabroušené kosti nějakého zvířete, a říká si:
„Tato žena je neuvěřitelná. Co bude dál?“
Sejde dolů a tam už ho žena čeká. V ruce láhev vína, na sobě jen nějaký ten fíkový list… přitulí se k němu a říká:
„Jsme už tak dlouho pryč od domova… a celý ten čas jsi byl tak sám. Jsem si jistá, že je něco, co bys právě teď chtěl dělat… něco, co jsi nedělal už dlouhé měsíce…“
Manažer nevěří vlastním uším a povídá:
„Chceš mi říct, že si odsud můžu zkontrolovat e-maily?“