Karkulka jde lesem a vidí za stromem skrčeného vlka:
„Jé, vlku, ty máš tak velké uši.“
Vlk vyskočí a uteče. Jenže o sto metrů dál ho Karkulka zase vidí, tentokrát za pařezem.
„Jéé, vlku, ty máš tak velké zuby.“
Vlk zase rychle vyskočí a uteče. O kousek dál ho ale Karkulka vidí znovu, nyní skrčeného za krmelcem.
„Jůůů, vlku, ty máš i strašně velký oči!“
Vlk už to nevydrží a začne křičet:
„Sakra, dáš už mi pokoj a necháš mě v klidu vysrat?!“