Dvě jeptišky,
sestra Logika (SL) a sestra Matematika (SM), byly na cestě domů do svého kláštera.
SM: Všimla sis, že nás už 38 minut pronásleduje nějaký muž? Ptám se, co asi chce?
SL: To je přeci logické – chce nás znásilnit.
SM: Proboha! Při této rychlosti a vzdálenosti nás nejpozději do 15 minut dožene. Co budeme dělat?
SL: To jediné co je logické: půjdeme rychleji.
SM: To nefunguje.
SL: Přirozeně, že to nefunguje! Ten muž udělá také to jediné, co je logické: Půjde rychleji.
SM: Tak co tedy uděláme? Při této rychlosti nás už za minutu dohoní.
SL: To jediné co je logické: Rozdělíme se. Já půjdou jednou cestou a ty tou druhou. Nemůže nás pronásledovat obě.
Muž pronásledoval Sestru Logiku. Sestra Matematika došla do kláštera a měla obavy o sestru Logiku. Konečně dorazila i Sestra Logika.
SM: Sestro Logiko! Zaplať Pán Bůh, že už jsi tady! Pověz mi, co se stalo!
SL: To jediné co je logické: Ten muž nás nemohl obě pronásledovat, takže šel jen za mnou.
SM: No jo! Ale co se stalo potom?
SL: To jediné co je logické: běžela jsem nejrychleji, jak jen jsem mohla.
SM: A potom?
SL: To je přeci logické. Začal utíkat také co nejrychleji, jak jen uměl.
SM: No a co pak?
SL: Stalo se to, co se stát muselo. Dohonil mne.
SM: Chudáčku, co jsi pak udělala?
SL: To jediné co je logické: Vyhrnula jsem si sukni nahoru.
SM: Ó, sestro! A co udělal ten muž?
SL: To jediné co je logické: Spustil si dolů kalhoty.
SM: Ó né! A co se stalo potom?
SL: Není to přeci logické, sestro? Jeptiška s vyhrnutou sukní může přeci utíkat rychleji než muž se spuštěnými kalhotami!
Vy všichni, kteří jste si mysleli, že bude následovat neslušná událost, pomodlete se dvakrát