Jídlo, pití a neřesti

Povídá číšník diskrétně šéfovi: „Tamten pán si objednal porci zajíce. Mám mu ji přinést?” „Samozřejmě.” „Ale upozorňuji vás, že je to učitel přírodopisu.”

Přijde muž do hospody a pije jednu minerálku za druhou. „To máte takovou žízeň?” zajímá se zdrcený vyčepní. „Ani ne,” přiznává host, „ale pohádal jsem se s manželkou! A tak piju na vztek.” „To chápu, ale vodu?!” „A co mám dělat,” povídá nešťastník, „když jsem abstinent?”

Přiběhne Pepíček k sousedce: „Tatínek vás prosí, abyste mu půjčila tři láhve piva.” „A kdy mi je vrátí?” „No, okamžitě, jak je vypije!”

Přimotá se ožrala na psychiatrii s otázkou, kde tam najde spolek bojovníků proti alkoholu. „Vy se chcete přihlásit?” „Ne, odhlásit!”

Probudil se, nad ním postava a ta říká: „Tak budeme účtovat, pane, dostanu dvanáct stovek.” „No to není tak hrozné po takovém tahu, to bylo chlastu a žrádla a lidí, které jsem pozval…” „Jo,” namítla ta postava, „ale tady nejste U bařtipána, nýbrž na záchytce!”

Host si v restauraci objedná arabský guláš. Když dojí, ptá se číšníka: „Proč se ten guláš jmenuje Arabský?” Číšník: „Protože ten pes se jmenoval Sultán!”

„Proč ti říkají Džin? Protože všechno dokážeš?” „Ale ne, to je proto, že když někdo nablízku otevře láhev, hned jsem u něj já.”

„Pane hospodský, zapomněl jste zavřít pípu!” „Nic se neděje, Mařenko, stejně je to samá voda.”

„Slečno, to jste tak štíhlá po mamince?” „Ne, po tuberkulóze.”

„Pane vrchní, mám hlad, co mi doporučíte?” „Volský jazyk!” „V životě bych nejedl to, co měl někdo v hubě – přineste mi dvě vajíčka!”