Děti a mládí

„Tatínku, když rozbiju obrazovku, tak se ta písmenka, co na ní jsou, rozletí po místnosti?” „Ne, Time, to je tak. V počítači je videokarta, která ovlivňuje zasílání elektrického signálu do katodového emitoru a vlivem napětí vyvolává emisi elektronů (potomkovi rostou oči), které bombardují fosforeskující vrstvu (oči rostou stále více), takže …

„Kačko, proč říkáš, že tvá chřipka je horší než Pepíčkova?” „Protože on ji dostal během školního roku a já o prázdninách.”

Chlapeček vypráví, jak to bylo na procházce s tatínkem: „Jeli jsme autobusem. Pak nastoupila nějaká mladá paní. Tatínek řekl, abych vstal, aby si ta paní mohla sednout.” „Tak je to správné, drahoušku. Dámám se musí vždycky uvolnit místo.” „Ale já jsem seděl tatínkovi na klíně!”

„Pepíčku, co bys tomu říkal, kdybychom něco podnikli s čápem, aby ti přinesl bratříčka?” „Prosím tě, s čápem nic nepodnikej. Máš doma pěknou maminku, tak to udělej jako všichni ostatní.”

Malá Nancy zahrnuje hlínou jámu uprostřed zahrady a přes plot na ni kouká soused Tom: „Nancy, copak to tam máš za jámu?” Nancy odpoví: „Moje zlatá rybka umřela, tak jsem ji musela pohřbít.” „Ale není to pro zlatou rybku příliš velká jáma?” ptá se Tom. Nancy vhodí poslední lopatku hlíny …

Chlápek šel takhle po chodníku a kouká, že před ním sedí Pepíček v požárnické helmě na červeném vozítku, které pomalu táhne německý ovčák. Když došel blíž, všiml si, že je vozítko provazem přivázáno tomu psovi za kulky, což vysvětlovalo, proč pes táhne tak pomalu. Chlápek povídá: „Chlapče, to je hezké …

… v tramvaji č.17 seděla zhruba čtyřletá holčička s maminkou. Náhle holčička pronese: „Mami? M: Ano? H: Co to má tatínek a visí mu to? M (začíná rudnout): Já nevím co myslíš… H: Ale víš, visí mu to a pořád si na to stěžuje! M (rudá až za ušima): Nevím zlatíčko V tuhle chvíli …

Pepíček pozorně hledí na tatínka, jak maluje okno. Maminka to vidí a říká mu: „Pepíčku, až budeš velký, určitě budeš tatínkovi pomáhat, že?” Pepíček: „Ty myslíš, mami, že to do té doby nezvládne?”

„Mami, děda mluví anglicky?” zajímá se holčička. „Ale kdepak, Alenko, to je jenom zase opilý…”

U oběda si Pepíček chvíli nedůvěřivě prohlíží haši na talíři a pak zhnuseně povídá: „Ta kráva asi měla průjem…”