Cestování a doprava

Turista v Praze: „Babi, jak se dostanu do Brna?” „Jděte pořád po modré značce!”

Vypráví zarostlý starý mořský vlk cestujícímu, který se zajímá o ty nejnepravděpodobnější historky: „Jednou jsem seděl takhle na zádi lodi, šplouchal nohama ve vodě, když najednou cítím, jak mi o nohu zavadilo něco hladkého a kluzkého… Hmátnu po tom rukou a vytáhnu obrovskou pijavici. Ta vám byla jako má ruka!” …

Karel přijel do malého města, kde byl jen jeden hotel a všechny pokoje obsazené. Bylo asi jedenáct večer, a tak to Karel přeci jen zkouší: „Pane recepční, přeci tu musíte mít alespoň jeden pokoj, nebo alespoň volné lůžko…” „No, vlastně tu mám jeden dvoják, na kterém je jen jeden pán, …

Námořník se po dobré večeři natáhne v kajutě, podívá se na ruce – na jedné má vytetováno Anička, na druhé Evička – a říká: „Tak, děvčata, která to dneska bude?”

Turista s potápěčským instruktorem narazí pod vodou na velikého žraloka. „Není doufám lidožravý?” drkotá zuby sváteční potápěč. Instruktor chladným hlasem odvětí do vysílačky: „Myslím, že je. Ale nikdo, kdo na něj narazil, to už nemohl potvrdit.”

„Byl jsem sám v horách a vykloubil jsem si rameno,” vypráví svůj srdceryvný příběh známý cestovatel. Zvedne se jeden z posluchačů a zajímá se: „A proč jste to dělal?”

Lodě plavou díky Archimedovi a potápí se kvůli Newtonovi.

Chcete dát radu do života? Nikdy neříkejte průvodčímu, ať vás štípne!

„Jak jste mohl dělat plavčíka, když neumíte umělé dýchání?” „Stačí, když si ráno nevyčistím zuby a probudí to i toho největšího utopence!”

Vrací se dívenka ze školy. Zastavuje vedle ní automobil a řidič slibuje: „Jestli nasedneš, dostaneš bonbón!” „Ne.” „Tak zmrzlinu!” „Ne.” „Tak ti koupím nový šátek!” „Ne, kolikrát ti mám říkat, abys za mnou do školy nejezdil tím starým Trabantem, tati.”